Bichir: Naučí se ryba chodit?
Bichiři a velký skok v evolucionistické víře
Jsou populární u akvaristů, bichiři jsou rodem africké rybičky [Polypteridae] schopné dýchat plícemi a trávit určitý čas mimo vodu, stejně jako několik dalších druhů ryby, zvláště jako jsou dvojdyšné ryby schopné dýchat plícemi a lezci obojživelní. Studie publikovaná v Nature popisuje pozorování v zajetí chodících a množících se bichiřů (Polypterus senegalus), kteří byli schopni přizpůsobit se k životu zcela mimo vodu, ve zcela bahnitých podmínkách.1
Je pochopitelné, že tyto ryby by si v přirozeném prostředí tento životní styl nevybraly. Nicméně po několika měsících si vědci povšimli, že jejich pohyby byly méně nešikovné než u ryb vychovaných ve vodním prostředí. Onen ‘stres’ z prostředí (v průběhu osmi měsíců) vedl k mírně odlišným změnám ve svalech a kostech, které souvisejí s podporou prsních ploutví—což se nazývá ‘vývojovou plasticitou’— tyto změny vedou k více robustní struktuře, která pomáhá podpoře těla mimo vodu.
Míchání faktů s fantazií
Aby se Nature honem chopil příležitosti k podpoře myšlenky, že ryby jsou našimi předchůdci, tak publikoval na YouTube video o výzkumnících zabývajících se ’bichiry chodícími po pevnině‘: “Milovníci pevné země pozvedli svoje hlavy vzhůru, efektivněji přetvořili svoje ploutve a méně jim to klouzalo než jejich vodním kolegům.”2 Jak mohou docela snadno diváci potvrdit, není to až tak za srdce beroucí, jak to zní, ale pro neopatrného diváka je v této propagandě přichystána3 návnada a past.4 Diváci jsou nalákáni ukázkou malých změn a tím padnou do pasti evoluční představy vývoje od ryby k rybářovi; evolucionisté tvrdí, že pozorovaná plasticita napomohla možnosti “velkých evolučních kroků, jak se naši předkové [vy]plazili z moří na zemi. … Možná to nevypadá tak vytříbeně, ale nenechte se podvést. Konec konců, jeden malý krůček našich rybích předchůdců mohl vést k obrovským skokům pro lidstvo!”2
Skok víry
Pravidelní čtenáři časopisu Creation budou obeznámeni s jinými příklady ‘chodících ryb’. Ačkoli evolucionisti tvrdí, že pro víru v biblický kreacionismus jsou problémem axolotlové,5 udicovky tasmánské,6 a lezci obojživelní7, ve skutečnosti jsou mocným svědectvím o Stvořitelově vynikajícím konstrukčním projektu (Římanům 1:20). Skutečná fakta u těchto všech ryb, včetně bichirů, nejsou problematická, problematické jsou spíše jen příběhy, které se s nimi spojují. Genesis neučí, že Bůh stvořil neměnné a nezměnitelné rasy [v biol. species-druh], ale že Bůh stvořil neměnné základní stvořené druhy [angl. kind - odpovídá spíše čeledi, např. psovití] (Genesis 1:11, 12, 21, 24, 25).
Tvorové byli zcela jasně od Boha navrženi s možností změny, a úroveň této změny, která je pozorována u těchto bichirů, je s tím v souladu. Tyto změny se jeví jako ekofenotypické (čili podmíněné prostředím) bez jakékoliv změny v DNA kódu. Pozorujeme je ve svalech a kostech kulturistů, kteří posilují svoje těla tréninkem se závažím.8 Tak i prsní anatomie těchto bichirů nabrala robustnější formu, aby mohli lépe nést váhu těla na souši—společně posunují ploutve více než ti, kteří byli chováni ve vodním prostředí a tak drží hlavu trochu výše. A stejně tak jako kulturisté nepředají ani jednomu ze svých dětí změny na svojí svalové hmotě, neexistuje žádný důkaz, že by pozorovaná jemná přizpůsobivost v chování bichirů a změny v anatomii hrudního pletence byly dědičné, jak to požaduje evoluce;9 ani nepozorujeme, že by tyto změny směřovaly k anatomii, pomocí které suchozemci chodí, tedy k propojení kostí končetin s páteří.
Apoštol Pavel učil, že ryby a různé druhy dalších zvířat se liší co do ‘druhu’ jedno od druhého, a od lidských bytostí (1 Korintským 15:39), což souhlasí s učením Genesis 1. Máme-li parodovat doplňující poznámky videa, které jsme zde výše zmínili, pak myšlenka evoluce ryby ve tvora s končetinami je skutečně jeden z těch “obrovitých skoků [víry] lidstva”; Nenechte se oklamat.
Odkazy a poznámky
- Standen, E.N., Du, T.Y. & Larsson, H.C.E., Developmental plasticity and the origin of tetrapods, Nature 513:54–58, 4 September 2014. Zpět.
- Fish out of water, Nature videos, youtube.com, 27 August 2014. Zpět.
- Jak vědci nepochybně uznávají, bahníci (ryby obývající mangrové bažiny) jsou mistry rybího pohybu na souši. Zpět.
- See Walker, T., Don’t fall for the bait and switch. Sloppy language leads to sloppy thinking. Creation 29(4):38–39, 2007; creation.com/baitandswitch. Zpět.
- Dykes, J., The Axolotl: The fish that walks? Creation 27(4):21–23, September 2005; creation.com/axolotl. Zpět.
- May, K., Rare Australian fish has fins like hands, Creation 28(3):28–29, June 2006; creation.com/handfish. Zpět.
- Bell, P., Mudskippers—marvels of the mud-flats! Creation 34(2):48–50, April 2012; creation.com/mudskipper. Zpět.
- Dalším příkladem jsou lukostřelci mocného středověkého anglického longbow, který vyhrál mnoho bitev. Byli školeni v lukostřelbě od dětství, aby dokázali pořádně napínat luky, což dokáže jen málo moderních lukostřelců, a jejich kostry ukazují zvětšené levé ruce a kostní ostruhy na levém rameni a zápěstí a u pravých prstů, které se používají nejvíce k napínání luku. Zpět.
- Výjimečně se může stát, že tato změna, vypůsobená prostředím, je zděděna, pak jde o epigenetický jev. Což znamená sepnutí či vypnutí již existujících genů, ne vznik genů nových. Viz White, D., The genetic puppeteer, Creation 30(2):42–44, March 2008; creation.com/the-genetic-puppeteer. Zpět.
Readers’ comments
Comments are automatically closed 14 days after publication.